Prosinec 2008

Šťastný nový rok 2OO9

31. prosince 2008 v 15:42 | Tess |  Přání

Takže už tu máme další rok 2009. Snad vám přinese štěstí, zdraví, možná i lásku, mnoho přátel a přeji vám aby se vám splnili vaše sny. Já mám na letošní rok několik proseb, jedna z nich je, aby se uzdravila moje teta a budoucí babička a druhá prosba je, aby budoucí miminko mojí sestřenice narodila v pořádku a bez zdravotních problému (a že to bude holčička, jeden nezbeda mi stačí!). No, tak šťastný nový rok a tady máte pár obrázků:



Holky pro maminku

29. prosince 2008 v 15:38 | Tess |  Widea a widejka

Pročítala jsem si meili a v jednom byl odkaz na jedno wideo na youtobe. Je to pro maminky od jejich, spíš dcer než synů. Je to opravdu krásný wideo a mě se hrozně moooooc líbí, taik jsem ho sem dala. A jestli ho neshlídnete, tak přídete o krásné obrázky miminek a hezkou písničku pro maminku!


Slzy na duši-3

27. prosince 2008 v 21:21 | Tess |  From me

No konečně!!!! Po tak dlouhý době je tu další dílek, ikdyž moc lidí sem nezablopudí takže je to vlastně jedno za jak dlouho sem něco přidám, ale nemůžu chtít zázraky, když s blogem teprve začínám ! No, tak mi to nějak okomentujte, když jsem vás nechala čekat !

Starý nepřítel
"Je nějaká divná," špitl Naruto Sakuře, když vyšli z vesnice a Omiko byla kousek před nimi.
Dívka se otočila na dvojici za sebou.
"Naruto!" Sakura se na blonďáka zamračila. Ještě mu nestihla říct, co jí o fialovlasé dívce řekla Tsunade, ale nechtěla to říkat před Omiko.
"To je v pořádku," řekla sklesle.
Když se Omiko zase otočila dopředu Sakura na Naruta vrhla vražedný pohled. Zrovna se nadechoval, že něco řekne, ale raději to nechal na později.
"Měli bychom zrychli," řekla Sakura po chvíli.
"Hai," bylo jediné co od Omiko uslyšeli a vyskočila na strom, ale za chvíli se ocitla vzadu za Narutem a Sakurou. Už dlouho nebyla na žádné misi a dlouho neskákala po stromech a nyní si to na její rychlosti projevovalo.
"Hm… Omiko je hodně pozadu. Asi je unavená, dáme si pauzu," řekla Sakura, když si všimla jak daleko za nimi Omiko je.
"Co? Takhle brzo? Vždyť jsme ani ne před půl hodinou vyrazili," namítal Naruto.
"Já vím, ale kdyby nás přepadli, tak by byla snadný cíl," vysvětlovala Sakura a oba seskočili na zem.
"Proč zastavujeme, tak brzy?" divila se Omiko, když seskočila ze stromu.
"Protože jsi pomalá," utrousil Naruto opřený o strom.
"Naruto!" okřikla ho Sakura, "Jestli jsi unavená, měla si nám to říct, anebo jestli ti není dobře," otočila se mile na Omiko.
"Promiňte, nechtěla jsem vás zdržovat, ale můžu ještě jít, nic mi není, jen jsem už hodně dlouho nikde nebyla," omluvila se dívka s pohledem zařezaným do země.
"Aha, tak půjdeme pomaleji, za chvíli se vrátíš do formy, tak buď v klidu," Sakura se na Omiko usmála, myslela si, že je nesvá z té mise, ale když se dívka jen bezduše otočila a vyskočila zase na strom za Narutem, který už vyrazil, začala si myslet něco jiného.
Sakura je za chvíli dohnala a asi po hodině se začalo stmívat, proto se trojice na dnešek už utábořila.
Po rozdělání ohně už byla tma. Všichni se najedli a Naruto se Sakurou si ještě povídali. Omiko se celou dobu dívala do ohně a ani se nepohnula. Slova dvou osob neslyšela a jejich smích k ní doléhal jako, z dílky, byla ponořena do svých myšlenek.
To je poprvé od té doby, co jsem v noci v lese. A u ohně u kterého jsem dříve, tak ráda sedávala. Hlavně když jsme byli s bratry tábořit na zahradě… Ty časy byli k nezaplacení… A nebejt mě a mojí zbabjelosti, tak… tak…
"Hej! Heej! Jsi v pořádku?" Omiko sebou trhla a podívala se na Naruta, který na ní zavolal.
"P…promiňte, zamyslela jsem se. Říkali jste něco?" řekla Omiko a rozhlédla se okolo sebe, "A kde je Sakura?"
"Šla pro dřevo," odpověděl Naruto.
"Aha…"
"Hele, proč se pořád tváříš, tak smutně? Za celej den si se neusmála," zeptal se jí blonďák, což Omiko překvapilo, "A co se stalo v tom lese, když jsi mě viděla spát? A u hlavní brány?"
"No…" Omiko o tom nerada mluvila a dnešek nebyl výjimkou, "Do toho ti nic není," řekla sklesle.
Naruto se na ni udiveně podíval.
"Já…" Omiko se v duchu přemlouvala a rozhodovala, jestli to má nebo nemá Narutovi říct. Nakonec se rozhodla, že ano, vždyť je možně, že také zemře mou vinou, řekla si.
"Mou vinou zemřelo spoustu lidí," zpříma se podívala do chlapcových překvapených očí a jen stěží a skousnutými rty zadržovala slzy.
"Kdybych nebyla, tak zbabělá…" Omiko se zahleděla do země. Nastalo dlouhé ticho a kapičky dívčiných slz stékali po tvářích a padali k zemi.
"Nemuseli by být všichni mrtví!" vyštěkla znenadání Omiko, "Alespoň jeden mohl přežít, ale já jsem jen stála a sledovala jeho smrt…" zase se odmlčela, "Nechala jsem zabít vlastního bratra!" znovu zvýšila hlas, "Nechala jsem si ho před očima zabít! Vlastního bratra! Neměl šanci, byl teprve v akademii, ale já mu nepomohla…! Toko…" začala šeptat, "Toko…"
Zvuk rozlomené větvičky prolomil ticho. Omiko s Narutem se pohotově podívali směrem kudy slyšeli krok.
Sakura rychle přišla k ohni a položila dřevo na zem, pak se posadila k Omiko.
"Co se stalo?" zeptala se Sakura a podívala se na Naruta.
"To je v pořádku. Omluvte mě," Omiko si setřela slzy a zvedla se, ale pláč nezastavila. Nechtěla být nikomu na obtíž, tak raději odešla několik metrů od ohně.
Sakura se na Naruta nechápavě podívala a chlapec jí vše vysvětlil, po té, situaci vyjasnila Sakura a převyprávěla to, co se dozvěděla od Tsunade.

*Ráno*

Ráno se jako první probudila Sakura a začala připravovat snídani.
Mezi stromy se objevila Omiko. V noci usnula dál od tábora opřená o jeden ze stromů.
Sakura jí hned zpozorovala.
"Dobré ráno," pozdravila Sakura.
"Dobré ráno," řekla tiše Omiko a přistoupila blíž k Sakuře, "Chtěla… Chtěla jsem se omluvit, za včerejšek. Tak najednou jsem odešla. A Naruto to mohl pochopit, že jsem křičela na něj," Omiko se podívala na spícího blonďáka, "Od té doby co zamřeli bratři, nedovedu se ovládnout, když o nich mluvím," Zabořila svůj pohled do země.
"To je v pořádku. Naruto to určitě pochopil, taky to neměl jednoduché," povzdechla si Sakura.
"Dobré ráno," řekl rozespale Naruto, protáhl se a unaveně zívl.
"Dobré ráno," odpověděla mu na pozdrav Sakura a rozdělila snídani do tří misek. Jednu chtěla podat Omiko, ale když se podívala na místo, kde ještě před chvílí stála, nebyla tam. Růžovláska se rozhlédla.
Omiko byla u Naruta a také se mu omlouvala.

*Po snídani*
Po snídani se vydali znovu na cestu. Vyskočili na strom a skákali z větve na větev. Naruto byl jako první, Omiko uprostřed a Sakura na konci.Po první pauze se trojice zase vydala na cestu. Fialovovlasá dívka se znovu ocitla vzadu a začínala být unavená. Na tokovou cestu nebyla zvyklá. Po smrti její rodiny trvalo dlouho, než se z toho vzpamatovala, a když pozvolna začínala trénovat moc toho za den stejně nezvládla.
Už byli tři hodiny na cestě a Omiko už opouštěli síly.
"Mohli bychom… si dát… pauzu?" zavolala na Sakuru.
Růžovláska se otočila a přikývla, "Naruto, dáme se pauzu," houkla na chlapce před sebou a seskočila.
Omiko skočila na zem, opřela se o nejbližší strom a sedla si mezi jeho kořeny.
Naruto k nim přišel a sedl si kousek od starší dívky.
"Děkuju," špitla udýchaně Omiko.
"Promiň, zdržuju vás," povzdechla si po několika minutách pauzy.
"Ne, nezdržuješ, stejně bychom si za chvíli museli odpočinout," usmála se Sakura. Omiko se jen smutně zadívala do země.
"Já se jdu podívat kolem," řekl Naruto. Pauza se mu zdála být dlouhá, už byl i najedený a začal se nudit.
"Dobře, ale za chvíli přijď, vyrazíme," otočila se na chlapce Sakura.
"Jasně!" řekl Naruto a už byl pryč.
"Na," Sakura podala misku s jídlem dívce vedle sebe.
"Děkuju," Omiko misku přijala a dala se do jídla.
Po obědě dívky čekali na chlapce celkem dlouho.
"Neměly bychom jít za ním?" zeptala se Omiko.
"Možná jo, ale mohl jít kamkoliv. A až se vrátí, tak ať si mě nepřeje!" Sakura se zamračila. Naruto už byl pryč půl hodiny a dívce začala docházet trpělivost.
Omiko se podívala za sebe. Koukala všude možně, jestli chlapce neuvidí. Najednou se zarazila. Udělala pár kroků směrem, kterým se dívala, zdálo se jí, že to tu zná. Les sice vypadal všude stejně, ale jen tady byl asi metrový balvan. Dívce se rozbušilo srdce a rozklepali se jí zorničky.
Před několika lety na tom kameni seděla a dohadovala se s dvěma chlapci. Byl tam s nimi i jejich sencei a právě si dali pauzu na jídlo. Všichni se usmívali a dohadovali o hloupostech, jednoduchá mise, s kterou si moc nelámali hlavu, ani nebyl důvod proč. Omiko se s kamene sehnula a vzala do ruky květinu, která rostla nejblíže u kamene. Přičuchla si k ní a s úsměvem pozorovala její střed, ale najednou květinu probodl kunai a zabodl se do země doprostřed skupinky ninjů. Nad nimi na stromě seděl nějaký ninja a ve vteřině se kolem nich objevilo několik dalších osob.
"Ten den všichni zemřeli… Všichni až na mě," Omiko přišla ke kameni a opatrně vytrhla jednu z květin, "Ještě pořád tu rostete?" zeptala se smutně a jako kdysi si k ní přičichla, "Ani vůně se nezměnila…" povzdechla si a sedla si na kámen, "Tady to všechno začalo, kéž by to tu i skončilo…" řekla tiše a pozorovala střed květiny, vtom kdosi kunaiem probodl květinu.
Omiko sebou trhla. S hrůzou v očích a rozklepanými zorničkami se podívala směrem kudy letěl kunai.
Znovu už ne… prosím… žádala v duchu, aby se minulost neopakovala, když zahlídla temnou osobu, která tentokrát stála a…

*Konec 3. Dílu-snad se líbyl*

Veselé Vánoce

23. prosince 2008 v 16:26 | Tess |  Přání

Přeji Vám všem veselé Vánoce, svádky klidu a míru -ale toto pro mě letos neplatilo T_T!!!! Přeji Vám bohatou nadílku, snad jste moc nezlobili a abyste si užili pár dní bez školy! Tady je pár obrázku, ale jen pár, měla jsem jich víc, ale nechtěj se mi uložit, tak alespoň něco jsem sem nakonec dostala!


Tohle mám sice nad stránkou blogu, ale mě se to mocinky moc líbí!!!!


A tohle zase v menu, ale tady je to celý XD





Rostomilé!!!!

Já bych v těch krátkejch rukávech asi umrzla XD

Veselé Vánoce!!!!!!!!!!!


K Vánocům od Kazuky

23. prosince 2008 v 14:28 | Tess

Tak tohle jsme jako SB-éčka dostalii od Kazuky k Vánocům! Arigato!!!! A ještě jednou se ti strašně mooooooooc omlouvám!!!!!!!! Jsem idiot, ale to už asi víš....


Moooc se omlouvám!!!!

23. prosince 2008 v 14:24 | Tess |  Moje kecy - RTess

Moc se Vám všem, kteří přišli na můj blog a neviděli nic nového omlouvám. V poslední době jsem moc nestlíhala a děsně jsem se stresovala kvůli Vánocům, tak doufám, že vy jste na tom byli jinak. A jako omluvu si můžete vybrat, co chcete za obrázky nebo jestli byste raději další díl povídky, tak hlásněte pls v anketě. Takže ještě jednou VELKÁ OMLUVA VÁM VŠEM a zítra snad dám další díl povídky... moment zítra jsou přece Vánoce! To nebudu sedět u počítače, takže to možná stihnu vložit dneska, ale asi to stihnu až kolem 27. prosince. No ještě uvidíme!

Moc se omlouvám!!!!


Diplomek od Kazuky za SB -NÁDHERNEJ!!!!

12. prosince 2008 v 19:54 | Tess |  For me

Takže moje první SB je se Kazukou Inuzukou. Dostala jsem od ní mooooc jrásnej diplomek! Její blog je tady: http://animeromanticavic.blog.cz/ a je bezvadnej!!!! Moc ráda tam chodím, ale nejraději mám povídky!!!! Tak moc arigato a diplomek dostaneš bohužel až někdy příští týden.


Pro mě od Kazuky!!!!

9. prosince 2008 v 20:33 | Tess |  For me

A tady je druhý diplomek za druhou bleskowku!!!! Mooooooooc arigato!!!! Zase od Kazuky!!!! A já si myslím, že je nááááááááááááááádhernej!!!!!!!!! Dala jsem si ho i na plochu!!!! Moooooooc díky udělal mi VVVVVVEEEEELLLLLLKKKKKOOOOUUUUU radost!!!!


Diplomek pro mě od Kazuky!!!!

9. prosince 2008 v 20:31 | Tess |  For me

Tohle je můj první diplomek, kterej jsem dostala!!!! Je od Kazuky Inuzuky, kterou mám moooooooooc ráda!!!! Je za 1 bleskowku -taky moje úplně první bleskowka!!!! Díky moooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc!!!!!!!!


Naruto Rodina

3. prosince 2008 v 13:04 | Tess


Když se mluví o Narutových rodičích, tak je to prý Minato Namikaze Čtvrtý Hokage a červenovlasá kunoichi Kushina Uzumaki a já jsem narazila na tohle wideo a moooooooc se mi líbilo, tak jsem se s Vámi o něj chtěla podělit, i když ho možná znáte. No, tak tady je: